Oberhausen Warbirds 2014

AUTOR: Viťa Guryča člen GWFC )))

Best of Show – opět pro skupinu GWFC
Prvním impulsem pro účast na 7. Warbirdmeetingu v německém Oberhausenu bylo
nadšené shlédnutí vystoupení skupiny GWFC na loňské akci Horizon Airmeet členy
modelářského klubu MFC Oberhausen. Následně proběhla vzájemná komunikace a nakonec
pozvání modelářského klubu MFC Oberhausen k účasti a vystoupení na meetingu.
Skutečná „Mega-Flugshow“, jak byla celá akce prezentována na plakátech, proběhla ve
dvou víkendových dnech od 5. do 6. července 2014 a netřeba snad ani komentovat, že po
oba dny se bylo neustále na co dívat. Neustálá fronta modelů na start, bez přestání
realizované vzlety a přistání, vše s patřičným komentářem a vše koordinované
s příslovečnou německou precizností a důsledností. Velmi zajímavou zkušeností bylo, že po
pátečním odpoledním příjezdu, kdy už nebylo dost dobře možné umístit pohromadě naši
početnou skupinu do předem vytyčeného prostoru pro piloty, organizátoři operativně
propojili část parkoviště pro návštěvníky se zmiňovaným prostorem pro piloty, plochu
precizně dosekli travní sekačkou a nakonec vibračním válcem uváleli.
Sobotní letový den začal lety kolem 9. hodiny ranní. Dlužno dodat, že piloti i jejich
mechanici byli na nohou dost brzy ráno, bez ohledu na to, že v pátek večer Německo vyhrálo
fotbalový zápas MS, a pochopitelně se slavilo. Proč si přivstali, bylo záhy vcelku jasné: kdo
chtěl letět, ten se postavil i s modelem do řady a trpělivě čekal, až na něj dojde řada. Zatím
co jeden s modelem startoval, další se už připravoval na start. Na dráhu naroloval ale až dle
pokynu řídícího létání. Ten byl neustále na ploše a v blízkosti pilota. V okamžiku, kdy
předchozí model přistál, vydal pokyn ke startu. Jednoduché a bezpečné. Také nebylo po
celou dobu na letové ploše vidět nějakých zmatků a kolizních situací i přes to, že vzduch byl
neustále obsazený.
Jediná výjimka, kdy se nelétalo, nastala krátce po poledni, kdy byl pořadatelem
vyhrazen prostor pro přípravu pyrotechnických efektů, doprovázejících vystoupení naší
skupiny Great War Flying Circus. Byli jsme mile překvapeni, že diváci, a bylo jich opravdu
dost, a také ostatní piloti, nepřestali sledovat dění na ploše a v údivu sledovali co se to
vlastně chystá. To pravé, a nejen pro diváky, nastalo v okamžiku pokynu řídícího létání a
umožnění startů válečných strojů GWFC. Podle standartního scénáře vystoupení německá
letadla napadla spojeneckou základnu, spojenci odstartovali k obraně letiště, pyrotechnika,
kouřové efekty, nízké útočné průlety, zmatené pojíždění pozemní techniky po základně
v době útoku,… Prostě 12 minut Velké války se vším všudy! Perfektní a efektní přistání
všech 10-ti letadel i v dost silném bočním větru – jednoznačné pilotní umění. Potom
následovalo to , co nikdo ze skupiny, myslím, nečekal a to ohromný aplaus diváků i pilotů a
jejich bezprostřední reakce, kdy mezi sebou začali vybírat dobrovolný příspěvek. Nemuseli,
chtěli. Na tomto místě je potřeba ale zmínit ještě jednu skutečnost: před vystoupením jsme
se dohodli se třemi německými piloty, létajícími rovněž s modely 1.WW, zda se nechtějí
připojit. Nadšeně souhlasili a po „technickém a organizačním přeškolení na skupinové létání“
odletěli vystoupení. Tento vstřícný krok byl dost možná také jeden z impulsů pro již
zmiňovanou reakci. Po rychlém vyklizení letové plochy a jejím úklidu, meeting pokračoval dál
a létalo se bez přestání až do pozdního odpoledne.

Na závěr sobotního létání proběhlo jakési neformální poděkování a ocenění
zúčastněných. Pohárů bylo celkem šest a dva z nich získala skupina GWFC. První byl za
nejvzdálenějšího účastníka a ten druhý, nejdůležitější – Best of Show, za nejlepší letovou
ukázku. V takové konkurenci, která letos na Warbirdmeetingu byla, obzvláště v konkurenci
se skupinou Legendary Fighters, je to ocenění které nejen těší, ale také zavazuje a svědčí o
tom, že skupina je svou organizační strukturou, scénářem a stylem létání ojedinělá a má
velkou vnitřní sílu.
Na večer organizátoři naplánovali noční show. A tak po setmění bylo nebe nepřetržitě
plné barevných světýlek. Letadla i vrtulníky se střídaly ve slušném tempu a místy se snad i
zdálo, že mezi sebou piloti soutěží o to, kdo předvede nejlepší světelný efekt. Úžasná
podívaná. Závěr noční show patřil ohňostroji.
Nedělní polétání, už v podstatě neformální, ale stále velmi dobře organizačně zajištěné,
se neslo v duchu sobotního. Opět fronta letadel. Dokonce i přibyly letadla nové. A tak se bylo
zase na co dívat. Původně plánované ještě jedno nedělní vystoupení GWFC bylo
z organizačních důvodů bohužel zrušeno. A tak jsme krátce po poledni rozmontovali letadla,
sbalili tábor, vše naložili a naskládali do aut a duševně se připravovali na cestu domů, pro
moravskou část skupiny 750km dlouhou. Před odjezdem jsme ale ještě šli společně podpořit
a podívat se na letovou ukázku kolegy Kamila Šimona. Ten na nedělní odpoledne připravil
pomyslnou třešničku na dortu: turbínového Mi-24 HINDa. A zážitek to byl opět mimořádný!
To se nedá popsat, to se musí vidět! Svědčí o tom také toto: jak se nám později skromně
Kamil přiznal, organizátoři si po ukázce posteskli, že bylo velkou škodou, že neletěl už
v sobotu, protože pohár za nejkrásnější model by byl jeho. A uznejte sami: polovinu pohárů
odvézt domů do České republiky, není to krásná prezentace umu českých modelářů?
Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří se na úspěchu vystoupení GWFC
bezprostředně podíleli. Jmenovitě to byli Milan Vrága s Albatrosem D III, Mirek Kablásek
s Moranem typ N, Mirek Horsák s Fokkerem E III, Kamil Šimon s Bristlem M.1C, Karel Lutz
st. se Sopwith Pupem, Kája Lutz ml. s Moranem A1 a Lukáš Cingr se Sopwith Camelem.
Cimbůrkovic pozemní techniku ovládali Michal Cimbůrek (náklaďák Ford TT), Frant.
Cimbůrek (tank FT-17) a válečný elév Šimon Guryča (obrněný automobil Rolls Royce). Vše
by se neobešlo bez obsluhy pyrotechnických efektů Janou Vrágovou a Danou Kabláskovou.